Souhrn:
Anatomická stavba zevního zvukovodu vede k relativně stálému prostředí. Za přítomnosti živin obsažených
v ušním mazu je toto relativně teplé a vlhké prostředí s nedostatkem světla velmi příhodné pro růst a množení
mikroorganismů. Avšak k rozvoji zánětu zvukovodu dochází méně často, než by se dalo očekávat.
Autoři ve své studii porovnávají výsledky kultivačního vyšetření z odstraněného ušního mazu a současně
provedeného stěru ze zevního zvukovodu u 50 osob s fyziologickým otoskopickým nálezem. Celkem bylo
vykultivováno 65 kmenů stěru ze zvukovodu a 64 z ušního mazu. Pouze u 5 osob byl zcela negativní výsledek
kultivace. Nejčastěji kultivované kmeny (jak ze zvukovodu, tak z ušního mazu) byly Staphylococcus epidermidis
a Staphylococcus aureus, které bývají označovány za saprofyty. Byly však vykultivovány též mikroby, které
bývají považovány za jednoznačné patogeny, jako Pseudomonas aeruginosa, Klebsiella pneumoniae a Candida albi-
cans. Práce dále přináší přehled publikovaných znalostí o faktorech ovlivňujících mikrobiální kolonizaci
zevního zvukovodu.
Výsledky kultivačních studií ukazují, že je třeba změnit pohled na mikrobiální flóru zevního zvukovodu
a vztahovat ji k aktuálnímu lokálnímu nálezu. Bakterie, jinak běžně se vyskytující ve zdravém zvukovodu, se
za změněných situací buď mohou stát přímo patogenem a vést k rozvoji akutního zánětu, nebo se podílejí na
udržování chronického zánětu.
Klíčová slova:
zdravý zevní zvukovod, mikrobiální flóra, výsledky kultivací.
|