Cíl práce: Najít optimální režim celkové kapalinové ventilace (TLV) z pohledu výměny krevních plynů a minimalizace nežádoucích účinkù TLV na cirkulaci. Typ studie: Laboratorní experiment na zvířecím modelu. Místo: Laboratoř katedry experimentální atofyziologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Brno. Subjekty: 20 laboratorních králíků. Metoda: Po premedikaci byla zvířatům provedena tracheostomie, monitorováno EKG, centrální žilní tlak a arteriální tlak. Po úvodní konvenční mechanické ventilaci byli králíci rozděleni do 3 skupin a napojeni na kapalinovou ventilaci: TLV prováděná manuálně, TLV ventilátorem s úvodní dávkou PFC a ekvilibrační pauzou a TLV ventilátorem bez úvodní dávky PFC a bez ekvilibrační pauzy. Sledovali jsme krevní plyny na konci úvodní konvenční mechanické ventilace, v průběhu TLV a po skončení druhé části konvenční mechanické ventilace, srdeční akci (HR), invazivně krevní tlak (BP) a centrální žilní tlak (CVP). U 1. skupiny byla analyzována "exspirační" tekutina na obsah kyslíku a oxidu uhličitého. Výsledky: Skupina 1: beze změn v pH a PaO2, významný vzestup PaCO2 během TLV, krátké a přechodné poruchy rytmu a krevního tlaku při úvodní dávce PFC. Obsah kyslíku i oxidu uhličitého je přímo úměrný délce ekvilibrační pauzy. Skupina 2: Výrazná hyperkapnie a acidóza během TLV, závažné poruchy rytmu i krevního tlaku. Skupina 3: bez výrazných změn v pH a krevních plynech, bez poruch rytmu a tlaku. Závěr: Nejvhodnějším režimem TLV z pohledu krevních plynů a nežádoucích účinků na cirkulaci je kontinuální TLV bez ekvilibraèní pauzy.

        Klíčová slova: celková kapalinová ventilace - acidobazická rovnováha - krevní plyny - nežádoucí účinky - experiment