Cíl: Zjistit přednemocniční zpoždění, tj. dobu, která uplyne mezi začátkem bolestí na hrudi a přijetím do nemocnice, u pacientů hospitalizovaných pro akutní koronární syndromy. Analyzovat faktory, ovlivňující tento časový interval a získat tak data pro strategii vedoucí ke zkrácení přednemocničního zpoždění. Metodika: Sběr dat pomocí dotazníku se zaměřením na čas začátku bolestí na hrudi, čas kontaktu zdravotní služby, čas přijetí do nemocnice, způsob převozu pacienta, socioekonomická data, projevy ischemické choroby srdeční v předchorobí a dosavadní zdravotní péči. Statistické hodnocení nepárovým testem dle Mann-Whitney. Výsledky: Získali jsme data u 126 nemocných hospitalizovaných pro akutní koronární syndrom. Medián přednemocničního zpoždění byl 5 hod. 40 min., medián váhání nemocného 3 hod. 44 min., medián doby převozu 59 min. Přednemocniční zpoždění statisticky významně zkracuje převoz rychlou záchrannou službou (p < 0,0001), dispenzarizace u kardiologa (p < 0,02) a dřívější hospitalizace pro akutní infarkt myokardu nebo nestabilní anginu pectoris (p < 0,04). Přednemocniční zpoždění je statisticky významně prodlouženo u důchodců (p < 0,05). Na hranici statistické významnosti je zkrácení přednemocničního zpoždění u nemocných mladších 80 let (p < 0,06) a nemocných s vyšším než základním vzděláním (p = 0,102). Závěry: Přednemocniční zpoždění v našem souboru je téměř třikrát delší ve srovnání se zahraničními daty. Nejvýznamněji se na tom podílí dlouhé váhání pacientů a uskutečnění převozu do zdravotnického zařízení jiným způsobem než Rychlou záchrannou službou. K tomu, aby bylo možno poskytnout účinnou léčbu většímu počtu nemocných s akutními koronárními syndromy v co nejkratším časovém intervalu, je třeba zvýšit povědomí široké populace o významu náhle vzniklé bolesti na hrudi a nutnosti co nejrychlejšího kontaktu rychlé záchranné služby na lince 155. Teprve pak můžeme očekávat další zlepšení prognózy těchto nemocných.

        Klíčová slova: Přednemocniční zpoždění - Akutní koronární syndrom