Cíl. Cílem práce bylo zjistit výskyt jednotlivých kardiovaskulárních projevů systémového lupus erythematodes (SLE) detekovatelných echokardiograficky, popsat jejich typ, stupeň závažnosti a zjistit vztah k jednotlivým charakteristikám SLE. Metodika. Bylo vyšetřeno 56 nemocných se SLE. Pacienti absolvovali echokardiografické vyšetření, které zahrnovalo posouzení struktury a funkce levé komory srdeční s hodnocením diastolické funkce pomocí tkáňové dopplerovské echokardiografie, posouzení struktury a funkce chlopenního aparátu, posouzení struktury a funkce pravé komory s hodnocením její systolické funkce a posouzení tlaků v plicnici a změn v perikardu (parametry: IVSd (šíře septa), ZSd (šíře zadní stěny), LKs/m2 (systolický rozměr levé komory), LKd/m2 (diastolický rozměr levé komory), EDV/m2 (enddiastolický objem levé komory), ESV/m2 (endsystolický objem levé komory), EF (ejekční frakce), velikost srdečních oddílů v jednorozměrném zobrazení, přítomnost významné trikuspidální regurgitace a její vrcholový gradient, dále Tei index). Při klinickém vyšetření byla hodnocena základní demografická data, typ imunosupresivní léčby a délka její aplikace, dávka kortikosteroidů, kterou nemocní užívali, přítomnost autoprotilátek (anti ds DNA, anti Ro, La, ACLA), přítomnost orgánových projevů a aktivita nemoci dle skóre SLEDAI. Byl zjišťován vztah mezi jednotlivými echokardiografickými patologiemi a parametry SLE. Výsledky. Byly nalezeny různé typy chlopenních regurgitací u 13 pacientů a perikardiální výpotek u 8 pacientů Nebyly zjištěny známky přítomnosti plicní hypertenze. Pohlaví pacientů výskyt kardiologických patologií neovlivňovalo. Výskyt perikardiálního výpotku i chlopenních regurgitací souvisel s věkem pacienta. Vyšší výskyt byl u nemocných starších než 45 let. Doba trvání SLE není ve sledovaném souboru významně asociována s výskytem těchto patologií a totéž bylo prokázáno i pro všechny ostatní sledované parametry SLE. Byla zjištěna velmi silná korelace mezi výskytem perikarditidy a postižením plic, která není ovlivňována ani délkou trvání choroby ani věkem pacientů.Výskyt chlopenních regurgitací je statisticky významně zvýšený u pacientů s postižením vnitřních orgánů, a to specificky plic a CNS. Nebyla prokázána vazba k postižení ledvin. Bylo zjištěno statisticky méně chlopenních regurgitací u pacientů s kožním nebo kloubním postižením. Perikarditida koreluje pozitivně se zvýšenými hodnotami Tei indexu. Vyšší hodnoty PG max na trikuspidální regurgitaci korelují s plicní manifestací SLE a s vyšší aktivitou SLE (SLEDAI index > 5). Závěr. SLE se manifestuje řadou kardiovaskulárních komplikací. V našem souboru se echokardiograficky detekovatelné patologie (zejména chlopenní regurgitace a perikardiální výpotek) kumulují u pacientů s přítomností orgánových projevů a u aktivního SLE (nejvíce při postižení plicního intersticia), bez ohledu na dobu jeho trvání. U starších pacientů s plicním postižením s dlouho trvajícím SLE byly zjištěny významně zvýšené hodnoty Tei indexu. U aktivního SLE s plicními projevy jsou zvýšeny hodnoty Pg max na trikuspidální chlopni. U ostatních echokardiografických parametrů nebyly v této analýze zjištěny žádné korelace ani vztahy k intenzitě a závažnosti SLE.

        Klíčová slova: systémový lupus erythematodes, kardiovaskulární projevy, echokardiografie, perikarditida, plicní hypertenze