Cíl práce: 1. Ověřit vliv částečné kapalinové ventilace (partial liquid ventilation - PLV) na výměnu plynů, zvláště oxygenaci, u kriticky nemocných dětských pacientů se závažným hypoxemickým respiračním selháním (acute hypoxemic respiratory failure - AHRF). 2. Ověřit vliv PLV na mechanické vlastnosti plic (poddajnost) kriticky nemocných dětských pacientů se závažným hypoxemickým respiračním selháním. Typ studie: Prospektivní observační studie v období leden 1994 - prosinec 1998. Místo: ARO a ECMO centrum Fakultní nemocnice Brno, Dětská nemocnice. Pacienti: 14 pacientů s akutním hypoxemickým respiračním selháním průměrného věku 20,6 měsíců, průměrné hmotnosti 7,9 kg a průměrného PRISM skóre 22,6 kteří byli přijati na naše pracoviště k event. extrakorporální mimotělní oxygenaci (ECMO). Metoda: Pacienti byli léčeni podle protokolu pro ALI/ARDS, který zahrnuje optimalizaci konvenční mechanické ventilace s recruitment manévry, pronační polohu, inhalovaný oxid dusnatý a tracheální insuflaci plynu, dále vysokofrekvenční oscilaci a ECMO. V případě, kdy bylo ECMO kontraindikováno, nebo v případě, kdy se u pacientů po 5 dnech na ECMO nelepšily plicní funkce, byla aplikována PLV - 30 ml/kg intratracheálně podaného perfluorokarbonu (PFC) Rimar RM 101 s opakováním dávky. Zaznamenali jsme demografické údaje pacientů úvodní a celkovou dávku PFC, délku PLV, mortalitu a srovnali jsme průměrné hodnoty acidobazické rovnováhy, alveoloarteriální diference kyslíku, oxygenačního indexu, poměru PaO2/FiO2, dynamické poddajnosti plic a nastavení ventilátoru v průběhu PLV vzhledem k hodnotám před začátkem PLV. Výsledky: Mortalita byla 71,4 % (10 ze 14 pacientů), průměrná délka PLV 29,5 hodiny. V průběhu PLV došlo ke statisticky významnému zlepšení pH, PaO2, AaDO2, oxygenačního indexu, poměru PaO2/FiO2 a dynamické plicní poddajnosti a snížení PaCO2. Dosáhli jsme snížení tlaků v dýchacích cestách a FiO2 a zvýšení dechového objemu. Závěr: Částečná kapalinová ventilace významně zlepšuje výměnu krevních plynů u kriticky nemocných dětí se závažným hypoxemickým respiračním selháním. Zlepšení oxygenace je patrné bezprostředně po začátku kapalinové ventilace a trvá po celou dobu aplikace a je statisticky významné. Eliminace oxidu uhličitého je během částečné kapalinové ventilace zlepšena postupně, trvá po celou dobu aplikace a zlepšení není statisticky významné. Plicní poddajnosti kriticky nemocných dětí se závažným respiračním selháním je v průběhu částečné kapalinové ventilace také zlepšena, zvýšení je postupné, trvá během celé aplikace kapalinové ventilace a zlepšení je statisticky významné.

        Klíčová slova: částečná kapalinová ventilace, syndrom akutní respirační tísně, ventilace, oxygenace, plicní poddajnost, děti