Souhrn:
Pozdní kožní porfyrie přichází ve své familiární formě s autosomálně dominantním způsobem
přenosu defektu uroporfyrinogendekarboxylázy ve všech tkáních, nebo ve formě sporadické s tímto
defektem jen v játrech, s prevalencí v naší populaci v poměru přibližně 1:15 000. Etiologicky se na
jejím vzniku podílí přetížení organismu železem (způsobené často mutací genu hereditární hemochromatózy,
HFE), chronická intoxikace alkoholem, dlouhodobá léčba estrogeny a infekce hepatitidou
C. Spolehlivými terapeutickými metodami jsou sériové venepunkce a perorální léčba nízkými
dávkami chinolinových antimalarik, případně kombinace obou.
Sdělení hovoří o faktorech a podmínkách vzniku nemoci a o mechanismech léčebného působení
obou uvedených metod. Zároveň uvádí na základě svých zkušeností návrh racionálního schématu
optimální terapie PCT.
Klíčová slova:
porphyria cutanea tarda – přetížení organismu železem – uroporfyrinogendekarboxyláza
– mutace HFE genu – hepatitida C – alkohol – estrogeny – venepunkce – antimalarika
|