Cfl: Cílem práce bylo ověřit zda rozdflně formulovaná hypotéza, při použití správné statistické metody, vede u stejných dat ke stejným výsledkům. Konkrétně při interpretaci prevalence hladin antiborreliových protilátek u méně a více rizikové populace. Soubor: 200 dárců krve z Prahy (100 mužů s průměrným věkem 33,51et a 100 žen s průměrným věkem 24,4 let) a 71 osob s vyšším rizikem styku s klíštětem infikovaným Borrelií burgdorferi - lesních dělníků ze šumavského polesí (39 mužů s průměrným věkem 40,61et a 32 žen s průměrným věkem 44,51et). Metodika: Všem zúčastněným byly stanoveny hladiny antiborreliových protilátek třídy IgM a IgG a metodou Western blot byla zjištována přítomnost protilátek proti specifickým antigenům. Vzorky krve od všech probandů byly zpracovány v Národní referenční laboratoři pro lymeskou borreliózu CEM při Státním zdravotním ústavu v Praze. Pro testování hypotézy o různosti souborů v četnosti pozitivních hladin protilátek jsme použili x2 test. Pro testování hypotézy o rozdflnosti souborů v hodnotách protilátek bez vztahu k normálním hodnotám laboratoře jsme použili neparametrickou metodu - test Mannův-Whitneyův. Výsledky: Soubor pražských dárců krve a šumavských lesních dělníků se neliší v individuální četnosti pozitivních hodnot protilátek metodou ELISA ve třídě IgM ani IgG, ale liší se ve třídě IgM metodou Western blot. Oba soubory se dále výrazně liší v celkovém rozložení protilátek bez vztahu k normálním hodnotám laboratoře metodou ELISA ve třídě IgM, ve třídě IgG se rozložení neliší. Závěr: Prokázali jsme, že při rozdflné formulaci hypotézy, při použití správných statistických metod, lze různě interpretovat shodná data. Konkrétně při interpretaci prevalence hladin antiborreliových protilátek u zdravých populací s různým rizikem - i když se oba soubory neliší četností pozitivních nálezů, je v jejich rozložení významný statistický rozdfl.

        Klíčová slova: Lymeská nemoc - Borrelia burgdorferi - ELISA - Western blot.