Studie byla provedena na souboru 50 matek průměrného věku 30 let v letech 1993 – 1997. V období 3 – 7 dní po porodu byly probandky stomatologicky vyšetřeny a vyplnily dotazník zaměřený na profesní a potravovou expozici rtuti. Dále byly pořízeny otisky chrupu a získány vzorky krve, moče, kolostra a mléka pro další laboratorní zpracování. Z otisků chrupu byly zhotoveny modely, které, po vizualizaci amalgámových výplní, byly použity ke stanovení jejich plochy. Ve vzorcích odebraného materiálu byly stanoveny hladiny rtuti metodou hmotové absorpční spektrofotometrie. Hladiny rtuti v kolostru a mateřském mléce signifikantně pozitivně korelovaly s plochou amalgámových výplní v ústech. Koncentrace rtuti v kolostru a mléce byla zhruba dvakrát vyšší než v séru a moči. Kalkulovaný denní příjem rtuti kojeného novorozence je asi 50 až 100krát nižší než tolerovaná denní dávka.

        Klíčová slova: rtuť – mateřské mléko – amalgám – iatrogenní expozice rtuti