Nízká citlivost přímého mikroskopického vyšetření na přítomnost acidorezistentních tyčí a zdlouhavost klasic- ké kultivace mykobakterií z biologického materiálu vedou mnoho pracovišť k zavedení rychlejších a citlivějších metod detekce. Laboratoře OLG v Hradci Králové v roce 1993 přistoupily k vyšetřování přítomnosti klasických i atypických mykobakterií metodou „in house“ PCR. Během tříletého období 1994 - 1996 bylo vyšetřeno 182 dětských pacientů s podezřením na specifický zánětlivý proces a 28 dětí s lokální komplikací po BCG vakcinaci. Z celého souboru 182 dětí byl u 15 stav hodnocen ošetřujícím lékařem jako tuberkulóza, aviární mykobakterióza nebo stav po přeléčené tuberkulóze. Z patnácti takto hodnocených dětí bylo 9 pozitivních při detekci DNA pomocí PCR, 1 pozitivní při kultivaci, acidorezistentní tyče nebyly nalezeny ani v jednom případě. U dvou sourozenců byla detekována mykobakteriální DNA ještě rok po přeléčení primárního komplexu, ve dvou případech hrálo vyšetření PCR klíčovou roli při včasné diagnostice specifického procesu. Velký důraz byl kladen na experimentální stanovení parametrů reakce (specificitu, senzitivitu) a jejich kontinuální vyhodnocování. Citlivost detekce dosáhla hodnoty 100 mykobakterií na vzorek vyšetřovaného mate- riálu a je průběžně ověřována systémem vnitřní pozitivní kontroly.

        Klíčová slova: PCR, mycobacterium, specificita, senzitivita