Východisko. Cílem naší studie bylo zjistit rizikové faktory vzniku atelektázy po plicní lobektomii. Metody a výsledky. Provedli jsme retrospektivní analýzu naší prospektivní databáze, do které bylo zařazeno 282 pacientů s plicní lobektomií. Atelektáza po plicní lobektomii (APL) byla definována jako ipsi- nebo kontralaterální atelektáza, nevzdušnost plicního laloku nebo segmentu s jeho zastřením na rentgenovém snímku plic s přesunem mediastina vyžadující bronchoskopii. Atelektáza po plicní lobektomii se vyskytla u 18 (6,4 %) pacientů. Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) byla identifikována jako signifikantní rizikový faktor pro vznik této komplikace (p < 0,05). Pravá horní lobektomie a horní bilobektomie měla v porovnání s ostatními typy plicní lobektomie vyšší incidenci APL (p < 0,05). Závěry. Pacienti s CHOPN a po pravostranné horní lobektomii a bilobektomii mají signifikantně vyšší riziko vzniku pooperační atelektázy. Tvoří skupinu pacientů, u které je důležitá prevence vzniku této komplikace jako intenzivní dechová rehabilitace a terapie pooperační bolesti.

        Klíčová slova: pooperační atelektáza, lobektomie, chronická obstrukční plicní nemoc.