Východisko. Poškození žaludeční sliznice je výsledkem vzájemného působení agresivního acidopeptického činitele včetně infekce Helicobacter pylori a nedostatečné funkce ochranných mechanizmů žaludeční sliznice. Tloušťka hlenu žaludeční sliznice představuje jeden z nejdůležitějších ochranných mechanizmů. Lze předpokládat, že hladovění může způsobit změny tloušťky žaludečního hlenu, a tak za určitých podmínek vytvořit jeden z předpokladů pro poškození žaludeční sliznice. Proto byl experimentální pokus zaměřen na změnu tloušťky žaludečního hlenu po 8 a po 24 hodinovém lačnění u laboratorních potkanů. Metody a výsledky. Pomocí mikroelektrody byla změřena tloušťka žaludečního hlenu u 279 laboratorních potkanů (skupina I.) po 8 hodinovém lačnění (měřeno 2x, celkem 558 měření) a poté u 70 laboratorních potkanů (skupina II.), kteří lačněli 24 hodin (měřeno 2x, celkem140 měření). Skupina potkanů I.měla naměřenou tloušťku žaludečního hlenu 595±10 (průměr ± SD, µm); u skupiny potkanů II. byla naměřena tloušťka hlenu 502±10. Při statistickém testování bylo prokázáno, že rozdíl průměrů tloušťky hlenu žaludeční sliznice u obou souborů je statisticky signifikantní (P<0,01). Závěry. Krátkodobé hladovění (24 hodin) u laboratorních potkanů statisticky významně zmenšuje tloušťku žaludečního hlenu (P<0,01). Proto lze předpokládat, že tento proces může – za určitých podmínek – přispívat k poškození žaludeční sliznice.

        Klíčová slova: ochranné mechanizmy žaludeční sliznice, tloušťka žaludečního hlenu, hladovění.