Úvod: V terapii primární noční monosymptomatické enurézy se uplatňují různé terapeutické postupy. Cíl: Určit, zda alarmová terapie může být úspěšná u nemocných s relapsem enurézy po ukončené terapii desmopresinem. Pacienti a metodika: V letech 1999 - 2000 autoři do studie zařadili 42 nemocných s primární monosymptomatickou noční enurézou. Před zahájením studie měl každý nemocný za sebou nejméně rok sledování, 6 a víceměsíců (medián 8,2) neúspěšné terapie desmopresinem a frekvenci pomočování 2krát a více za týden. Nácvik terapie alarmem v rodině trval 2 - 3 týdny. Jako kritérium úspěšnosti byl použit enuretický kalendář. Výsledky: Studii dokončilo všech 42 dětí ve věku 7 - 11 let (medián 8,4). Celkem 36 (85,7 %) nemocných v průběhu 8 - 27 týdnů (medián 24,6) od zahájení alarmové terapie dosáhlo 30denního suchého intervalu, po kterém byla terapie vysazena. K relapsu došlo u 3 (14 %) nemocných, u dalších 6 (28 %) během sledování 12 měsíců. Reinstalace terapie vedla k opětovnému vymizení pomočování. Závěr: Neúspěšná terapie primární noční enurézy nazální aplikací desmopresinu nevylučuje vysokou úspěšnost alarmové léčby.

        Klíčová slova: enuréza, desmopresin, alarmy, alarmová terapie