Souhrn:
Nejistota kvalitativní detekce základních analytů a elementů moče testovacími proužky byla vyhodnocena
pomocí poměrů falešně pozitivních (FPR) a falešně negativních (FNR) klasifikací postupem, navrženým v doporučení
EURACHEM-CITAC 2002. K vyhodnocení byla použita data mezilaboratorních studií, získaných v programu
externího hodnocení kvality SEKK z let 2000–2002 (6 pokusů, 12 vzorků, 345–247 hodnocených výsledků).
HodnotyFNR přesáhly u detekce glukosy 5%a u detekce nitritů (dusitanů), leukocytů a bilirubinu dokonce 10%.
Hodnoty FPR byly poněkud příznivější a jen u erytrocytů a leukocytů přesáhly 5 %, zatímco hodnota nad 10 %
nebyla zjištěna v žádnémpřípadě. Použití reflexní detekce namísto detekce vizuální snižovalo nejistotumnohem
významněji u negativních vzorků než u vzorků pozitivních. Účinnost použití reflexní detekce výrazně závisela
na použité analytické instrumentaci a rozdíly mezi systémy výrobců byly až řádově odlišné. Vysokou nejistotu
detekce některých analytů lze přímo vysvětlit použitím testovacích proužků některých výrobců (nitrity) nebo
některých reflektometrů (bilirubin). Dosažené výsledky svědčí též pro nízkou úroveň harmonizace ordinálních
stupnic jednotlivých výrobců. Žádoucí úroveň takové harmonizace by mohla být dosažena realizací návaznosti
kvalitativní detekce na kvantitativní metody měření a na vhodné referenční materiály, tedy respektováním již
existujících Evropských norem analýz vzorků močí.
Klíčová slova:
kvalitativní detekce, nejistota, falešná pozitivita, falešná negativita, moč, testovací proužky.
|