Souhrn:
Koncentráty koagulačních faktorů vyrobené z plazmy dárců umožňují účinnou substituční léčbu nemocných s hemofilií
A a B. Současné problémy této léčby zahrnují rozvoj inhibující protilátkové odpovědi u části nemocných (inhibitor),
potřebu časté nitrožilní aplikace od dětského věku, velmi nízké riziko přenosu lidské infekce a vysokou cenou,
která brání rozšíření léčby do chudších zemí. Klonování genů pro koagulační faktory VIII a IX umožnilo využít
rekombinantní technologie k řešení uvedených problémů. Dostupnost malých a velkých zvířecích modelů hemofilie
umožňuje preklinické ověření účinnosti a bezpečnosti nově vyvíjených postupů. Třetí generace rekombinantních koncentrátů
faktorů VIII a IX odstranila i minimální riziko přenosu lidské infekce. Problém protilátkové odpovědi inhibující
podávaný faktor nadále trvá. Rekombinantní aktivovaný faktor VII se stal bezpečnou, účinnou, avšak nákladnou
alternativou aktivovaných plazmatických koncentrátů pro léčbu hemofiliků s inhibitorem. Cena rekombinantních
koncentrátů je vysoká a omezuje jejich použití na bohaté země. Klinické zkoušky genové léčby hemofilie A a B ukázaly
relativní bezpečnost použitých přístupů, ale především obtížnost dosažení a udržení terapeuticky účinné hladiny
u člověka. Probíhají další preklinické studie in vitro a in vivo. Vývoj transgenní technologie dává určitou naději na
výrobu lacinějších koncentrátů. Vývoj vylepšených faktorů VIII a IX, které by mohly příznivě ovlivnit klasickou substituční
i genovou léčbu, je v preklinickém stadiu.
Klíčová slova:
léčba hemofilie, zvířeci modely hemofilie, rekombinantní koncentráty, genová léčba, transgenní
technologie, modifikované koagulační faktory.
|