Podpůrné psychologické aktivity u onkologicky nemocných představují součást multimodální onkologické péče. V praxi se jeví jako nezbytně nutné, jejich absence je nepřijatelná. Autor vychází z dlouhodobých zkušeností na klinickém pracovišti, kde je tradičně velká frekvence onkochirurgických pacientů se solidními nádory. Metodou dotazníku oslovil 100 pacientů se zhoubnými nádory kolorekta nebo prsní žlázy. Sdělení hodnotí jednotlivé aspekty psychologického supportu v určitých fázích onemocnění. Je prezentován vliv lůžkové stanice, operačního sálu a specializované ambulantní poradny. Výsledky průzkumu ukazují na rezervy v možnosti vytváření protistresových bariér. Jsou uvedeny některé závažné chyby verbálních produkcí zdravotníků při komunikaci s onkologickým pacientem.

        Klíčová slova: psychologický support, onkochirurgický pacient, chyby.možnosti ve slovní komunikaci