V práci je studována pevnost a doba rozpadu výlisků z přímo lisovatelného škrobu Starch 1500 a jeho směsí s přímo lisovatelnou laktosou Pharmatosou DCL 15 v různém poměrném zastoupení v závislosti na přídavku mazadla stearanu hořečnatého a modelové účinné látky kyseliny askorbové. Studovaná suchá pojiva se liší mechanizmem lisování, a tedy i citlivostí na přídavek mazadla, která se projevuje snížením pevnosti výlisků, dále také mechanizmem rozpadu výlisků. Studované směsi látek byly v poměrném zastoupení 1:3, 1:1 a 3:1. Použitá koncentrace mazadla stearanu hořečnatého byla 0,4 %, kyseliny askorbové 50 %. Práce potvrdila a kvantitativně zhodnotila citlivost přímo lisovatelného škrobu na přídavek stearanu hořečnatého. Vyšší podíl přímo lisovatelné laktosy ve směsi snižoval citlivost tabletoviny na přídavek mazadla a zkracoval dobu rozpadu. Přítomnost stearanu dobu rozpadu negativně neovlivnila s výjimkou směsi Starch 1500 a Pharmatosa DCL 15 1:3. Přídavek modelové účinné látky kyseliny askorbové snížil pevnost výlisků a zkrátil dobu rozpadu v případě všech testovaných tabletovin.

        Klíčová slova: Starch 1500 – Pharmatosa DCL 15 – stearan hořečnatý – kyselina askorbová – pevnost tablet v tahu – doba rozpadu tablet