Znalost pacientů o perorálních monokomponentních OTC přípravcích s obsahem ibuprofenu, které si kupují pro sebe, byla hodnocena ve vztahu k tomu, jakým způsobem probíhala komunikace farmaceut (farm. laborant) – pacient při výdeji v lékárně. Odpovědi respondentů byly zpracovány zvlášť pro skupinu těch, kteří si kupují přípravek poprvé, a těch, kteří ho již dříve pro samoléčení používali. Znalost kontraindikací a nežádoucích účinků (posuzováno odděleně) byla zjištěna v obou skupinách respondentů vyšší než 50 %. Pacienti, kteří užívají přípravek opakovaně, však udávají současnou neznalost nežádoucích účinků a kontraindikací jen 32,2 %, oproti novým uživatelům (60,0 %). Pacienti, kteří neznají ani kontraindikace ani nežádoucí účinky kupovaného přípravku, si přesto myslí, že mají dostatek informací k tomu, aby jejich samoléčení bylo bezpečné (88,9 % opakovaných a 80,0 % nových uživatelů). Přibližně čtvrtina respondentů v obou hodnocených skupinách uvádí, že při výdeji nedostali v lékárně žádnou informaci. Pacienti přistupují k nákupu OTC přípravku pasivně a téměř ve 40 % nevyužívají možnosti sami se na potřebné informace zeptat. Informace získané v lékárně považuje téměř 85 % respondentů z obou skupin za dostatečné. Farmaceuti (farm. laboranti) při výdeji OTC přípravku ve 45 % případů nezjišťují, zda pacient již přípravek užíval a zda o něm má nějaké znalosti. Úroveň poradenství při samoléčení by se v ČR měla zefektivnit.

        Klíčová slova: samoléčení – OTC – ibuprofen – znalosti pacientů – poradenství