Incidence karcinomu prsu ve vyspělých zemích trvale vzrůstá. Po zavedení skríninkových vyšetření typu mammografie nebo ultrazvuku dochází k časnějším záchytům onemocnění. Ale i u málo pokročilého onemocnění se můžeme setkat s hematogenním rozsevem okultních nádorových buněk, které jsou velmi pravděpodobně základem pro vznik vzdálených metastáz. Pomocí monoklonálních protilátek proti epiteliálním mucinům nebo cytokeratinům lze imunocytochemicky detekovat nádorové buňky v kostní dřeni mezi 10 5 až 10 6 normálních elementů. Tyto buňky nejsou běžným histopatologickým vyšetřením zachytitelné. Senzitivnější, ale také finančně a laboratorně náročnější je vyšetření PCR, jehož senzitivita může dosáhnout až 1:10 7. V některých prospektivních studiích s imunocytochemickým vyšetřením kostní dřeně bylo prokázáno, že u pacientek s nálezem nádorových buněk v kostní dřeni je vyšší výskyt vzdálených metastáz a kratší celkové přežití. Předpokládá se, že vyšetření kostní dřeně na přítomnost okultních nádorových buněk lze v budoucnu využít ke zpřesnění stagingové klasifikace, jako pomocné kritérium pro indikaci adjuvantní systémové léčby nebo pro posouzení efektu adjuvantní léčby. Tento přehledný článek shrnuje současné znalosti získané na základě výsledků preklinických a klinických studií.

        Klíčová slova: karcinom prsu, kostní dřeň, cytokeratin, mammaglobin, minimální reziduální choroba.