Východisko. Autoimunitní onemocnění štítné žlázy (AITD) je nejčastějším sdruženým projevem autoimunity u dětí s diabetem mellitus 1. typu (T1DM). Cílem studie bylo posouzení prevalence a přirozeného průběhu AITD u neselektované skupiny diabetických dětí. Metody a výsledky. U 110 pacientů s T1DM (věk 2,1–20,8 let; 60 chlapců) byly prospektivně 1–6 let (celkem 323 let observace) sledovány hladiny TSH, volného tyroxinu, autoprotilátek proti tyreoglobulinu (Ab-hTG) a peroxidáze (Ab-TPO) a sonografie štítné žlázy. Mírně zvýšené Ab-hTG a/nebo Ab-TPO (>100, <1000 mIU/l) mělo 19 pacientů (17 %; chlapci:dívky 1:2,2). Jen 2 z nich měli strumu a narušenou echotexturu. U 9 z těchto pacientů protilátky následně poklesly pod 100 mIU/l, u 9 se neměnily a jen u jednoho stouply nad 1000 mIU/l („benigní forma“ AITD). Všichni zůstali eutyreoidní. Výrazně zvýšené Ab-hTG a/nebo Ab-TPO (>1000 mIU/l) mělo 12 pacientů (11 %; chlapci:dívky 1:1). Z nich 8 mělo zvětšenou štítnou žlázu a 10 narušenou echotexturu. U 9 těchto pacientů se během sledování rozvinula subklinická hypotyreóza (chlapci:dívky 2:1). Závěry. AITD byla zjištěna u 31 (28%) dětí a dospívajících s T1DM.Mírně zvýšené hladiny Ab-hTGa/neboAb-TPO nebyly spojeny s morfologickými změnami štítné žlázy a nepredikovaly riziko funkční poruchy, zatímco výrazně zvýšené hladiny předurčovaly časné riziko subklinické hypotyreózy.

        Klíčová slova: diabetes mellitus 1. typu, autoimunitní onemocnění štítné žlázy, subklinická hypotyreóza, tyreoidální protilátky, děti.