Remodelace kostní tkáně je reprezentantem její stálé metabolické aktivity a současně je fyziologickým adaptačním mechanizmem, upravující neustále kostní strukturu plasticky tak, aby optimálně vyhovovala vektorům sil, které na ní dlouhodobě působí a které se mění. V článku je uveden krátký přehled o remodelační aktivitě kostních buněk a o poruše vyváženosti této činnosti. V rámci těchto poruch je zřejmě nejčastější zvýšený remodelační obrat, v jehož rámci převládá osteoklastická resorpce. K takové situaci vede řada onemocnění. Důsledkem bývá snížení kostní hmoty a vytváření zlomenin. Pagetova nemoc je příkladem patologicky zvýšené remodelace kosti, jejíž etiologie není dosud jednoznačně vysvětlena. Oslabení postižených okrsků kostí vede nezřídka ke zlomeninám. Dříve byla tato nemoc velmi obtížně léčitelná, dnes je možné postižené nemocné léčit paletou léků, omezujících nebo zastavujících patologicky zvýšenou resorpci kostí. Patří mezi ně i kalcitonin a bisfosfonáty. Je uvedena stručná charakteristika kalcitoninu a jednotlivých typů dosažitelných bisfosfonátů a současně jsou vysvětleny mechanizmy jejich účinku. Jsou podány údaje o dávkách jednotlivých léků a uvedena kritéria posuzování úspěšnosti léčby.

        Klíčová slova: resorpce, apozice, vysokoobratová remodelace, Pagetova choroba, kalcitonin, bisfosfonáty.