Souhrn:
Léčba bolesti stále naráží u starších nemocných na problémy jednak v oblasti diagnostické, zvláště u nemocných s kognitivní poruchou, ale i v oblasti léčby s ohledem na změny farmakokinetiky a farmakodynamiky, které vyšší věk přináší. Článek podává přehled o základních odlišnostech diagnostiky a léčby bolesti, o rizicích léčby a dalších souvislostech, které je nutno u starších klientů brát v potaz. Přehledný článek je doplněn o výsledky vlastního šetření četnosti léčby analgetiky a spektra používaných analgetik v populaci nad 75 let věku. Analgetika užívá pravidelně asi 1/4 starší populace; pořadí nejčastěji předepisovaných analgetik je: ibuprofen 38 %, diclofenac 24 %, kyselina tiaprofenová 14 %, tramadol 8 %, indometacin 4 %.
Dále jsou uvedena data získaná také vlastním šetřením, týkající se kvality života nemocných s bolestí a vztahu ošetřujícího personálu k těmto nemocným. Ze strany nemocných vyplynuly závěry, že bolest je lépe snášena v domácím prostředí, nejvíce vyhovuje léčba bolesti tabletami, nemocní by přivítali více informací zvláště od lékařů, léčba bolesti zlepšila kvalitu života u 1/3 nemocných, polovina nemocných považuje léčbu za částečně úspěšnou. Ze strany personálu se také objevuje požadavek zlepšení přísunu odborných informací, i když z výsledků šetření vyplynula velmi dobrá úroveň znalostí o hodnocení a dokumentaci bolesti a zásadách farmakologické léčby. Neúspěch léčby vyvolává u 69 % ošetřujícího personálu pocit bezmoci, u 41 % pocit neuspokojení z práce, u 20 % napětí, u 13 % pocit vlastního selhání, u 18 % depresi a frustraci. Smířeno s neúspěchem je 6 % ošetřujícího personálu.
Klíčová slova:
léčba bolesti, analgetika, stáří, opioidy, psychosociální aspekty, ošetřující personál.
|