Vysokodávkovaná chemoterapie s následným převodem progenitorových hematopoetických buněk kostní dřeně nebo periferní krve se úspěšně používá v léčbě řady dětských i dospělých pacientů s leukémiemi a solidními nádory. Štěpy k autologní transplantaci buněk kostní dřeně a periferních kmenových buněk mohou být kontaminovány reziduálními nádorovými buňkami, které následně mohou způsobit relaps v potransplantačním období. Proto se používají postupy, které mají případné kontaminující nádorové buňky odstranit. Manipulace se štěpy jsou využívány i u alogenních transplantací, kde odstranění T lymfocytů ze štěpů snižuje riziko vzniku reakce štěpu proti hostiteli. V příspěvku uvádíme přehled v současné době využívaných postupů se zaměřením na potenciální výhody a rizika každého z nich.

        Klíčová slova: negativní selekce, pozitivní selekce, transplantace hematopoetických buněk, minimální nádorová choroba.