Východisko. Dialyzační amyloidóza (DRA - dialysis related amyloidosis) je závažnou komplikací dlouhodobé dialyzační léčby. Kromě zvýšení hladin jejího prekurzoru, (3zmikroglobulinu, má na rozvoj amyloidových depozit pravděpodobně vliv i řada dalších působků. Vyšetřili jsme některé z nich s cffem zjistit, zda by nemohly sloužit jako mediátory amyloidogeneze. Metody a výsledky. Vyšetřili jsme 20 chronicky hemodialyzovaných nemocných, které jsme rozdělili do skupiny AMYL (s prokázanou přítomností DRA) a NE-AMYL (bez průkazu DRA). Standardními ELISA loty jsme vyšetřili u obou skupin hladiny (resp. koncentrace) sérového amyloidu A (SAA), interleukinu-6 (IL-6), makrofágy stimulujícího faktoru (M-CSF). U skupiny AMYL jsme navíc vyšetřovali hodnoty C-reaktivního proteinu (CRP) a (3zmikroglobulinu ((3zM). Všechny tyto parametry jsme sledovali v různých časových úsecích hemodialýzy (HD). U hodnot SAA a IL-6 nedocházelo během HD k jejich vzestupu a nebyl nalezen rozdíl v jejich hladinách mezi skupinami AMYL a NE-AMYL. Ke zvyšování hodnot v průběhu HD naopak docházelo u M-CSF. Na konci HD (ve vzorku 4) bylo zvýšení M-CSF ve skupině AMYL signifikantní oproti skupině NE-AMYL (5345,10±340,42 vs. 3458,45±332,15 pg/ml, p=0,0011). Byla zaznamenána lineární korelace mezi hladinami SAA a CRP v průběhu HD. Hladiny (3zM nekorelovaly s žádným sledovaným parametrem. Závěry. Potvrdili jsme nálezy zvýšení M-CSF u nemocných se selháním ledvin. Výraznější zvýšení M-CSF u skupiny AMYL by mohlo znamenat větší aktivaci monocyto-makrofágového systému a zároveň by mohlo sloužit jako faktor podporující vznik amyloidových depozit.

        Klíčová slova: dialyzační amyloidóza, sérový amyloid A, makrofágy stimulující faktor, interleukin-6, BETA 2 mikroglobulin.