Základní funkcí ÚCHOK byl výzkum příčin, patogeneze, léčby a prevence nejčastějších a společensky nejzávaž- nějších chorob krevního oběhu. Podle toho byly složeny výzkumné skupiny: Arteriální hypertenze (vedoucí Jan Brod); Onemocnění věnčitých tepen (Vilém Ganz za Klementa Webera); Arterioskleróza (Tibor Zemplenyi); Vyšší nervová činnost ve vztahu k oběhu krve (Walter Ehrlich); Poruchy oběhové regulace (Zdeněk Fejfar). Pochopitelně v zájmu klinické kardiologie byly také i poruchy srdečních chlopní, ledvin a elektrolytového metabolizmu a one - mocnění obvodových cév. Veškerá činnost ústavu byla zaměřena na pacienta. Proto také bází ústavu bylo klinické oddělení s 80 lůžky a s několika ambulancemi. K němu patřily laboratoře RTG, EKG, biochemie, hematologie. Výzkumná činnost začínala klinickým problémem. A pouze otázky, které nebylo možné řešit studiem na člověku, byly předávány do pokusných laboratoří. Všechna nová diagnostická i terapeutická opatření byla co nejrychleji předávána do klinické praxe. Již po prvních několika letech se ÚCHOK dostal do mezinárodního povědomí a stal se předním klinickým pracovištěm v Československé republice. Většina jeho členů patří mezi naše i zahraniční přední osobnosti.

        Klíčová slova: historie, kardiovaskulární výzkum, vědecký ústav.Institute for Cardiovascullar Research 1951–1971