Východisko. Cytognenetické abnormality chromozómu č. 13 patří k důležitým prognostickým faktorům mnohočetného myelomu a jsou asociovány se špatnou prognózou. Metody a výsledky. U 40 pacientů s mnohočetným myelomem jsme určovali prognostický význam delece oblasti q14 na chromozómu č. 13 na separovaných a neseparovaných plazmatických buňkách kostní dřeně v závislosti na standardních prognostických faktorech. Zjišťovali jsme, zda metoda interfázní fluorescenční in situ hybridizace detekující deleci RB1 genu na buňkách získaných imunomagnetickou separací je více citlivá než na buňkách neseparovaných. U neseparovaných vzorků byla delece nalezena v 25,0 % případů, u obohacené suspenze v 62,5 % případů. Byla zjištěna negativní korelace mezi hodnotou fluorescenční in situ hybridizace a albuminu jak u separovaných (p=0,003), tak u neseparovaných (p=0,010) buněk. Nebyl zjištěn rozdíl v celkovém přežití pacientů sledované delece na separovaných a neseparovaných buňkách (p=0,830; p=0,260), stejně tak v případě léčebné odpovědi pacientů a u pacientů po transplantaci na obohacených buňkách (p=0,880; p=0,520) i na kostní dřeni (p=0,370; p=0,190). Závěry. Použitím interfázní fluorescenční in situ hybridizace u imunomagneticky separovaných buněk lze zvýšit záchyt delece oblasti 13q14 v plazmatických buňkách mnohočetného myelomu. Byla nalezana korelace mezi hodnotou fluorescenční in situ hybridizace a hodnotou albuminu u obou typů buněk.

        Klíčová slova: mnohočetný myelom, imunomagnetická separace, interfázní fluorescenční in situ hybridizace, delece oblasti 13q14, prognostické faktory.