Byly sledovány trendy ve spotřebách antiepileptik (N03A) v České republice (ČR), Finsku, Norsku, Švédsku a Austrálii. Zdrojem dat byly výroční přehledy spotřeb léků z jednotlivých skandinávských zemí a Austrálie. Údaje z ČR byly získány z databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv v Praze. Data ve všech případech vycházela z údajů od distributorů léčiv. Spotřeby byly hodnoceny podle 4. úrovně ATC klasifikace a vyjádřeny v počtech definovaných denních dávek na 1000 obyvatel a den (DDD/TID). Trendy ve spotřebě jednotlivých ATC skupin v ČR a ostatních zemích byly hodnoceny pomocí korelace. Celková spotřeba antiepileptik byla nejnižší v ČR, nejvyšší byla do roku 1994 v Norsku, od 1995 ve Finsku. Spotřeba barbiturátů dlouhodobě klesá, nejvíce byly nejvíce podávány v Norsku a v ČR. Hydantoiny jsou podávány nejvíce ve Austrálii, Švédsku a ČR. Ve Finsku a v Norsku je jejich spotřeba nižší, ovšem i v těchto zemích patří mezi nejvíce podávané látky. Spotřeba derivátů sukcinimidu je obecně velmi nízká a stále klesá. Benzodiazepinové deriváty byly dlouhodobě nejvíce používány ve Finsku, do roku 1995 v Austrálii a od roku 1996 v Norsku, jejich spotřeba roste. Spotřeba derivátů karboxamidu byla nižší v ČR a v Austrálii, ovšem i zde představují druhou nejužívanější lékovou skupinu. Deriváty mastných kyselin byly nejvíce podávány v Austrálii a ve Finsku. Jejich spotřeba byla sice v ČR nejnižší, avšak má také stoupající tendenci. V posledních letech dochází ve všech zemích k nárůstu spotřeby N03AX. Vývoj spotřeby antiepileptik v ČR kopíruje vývoj spotřeby ve srovnávaných zemích, zpravidla na nižší hladině DDD/TID.

        Klíčová slova: antiepileptika – DDD/TID – spotřeba – trendy – srovnání