Cévní endotel, monocyty a T-lymfocyty patří mezi stěžejní buněčné populace, které se aktivně podílejí na obranných reakcích organizmu. Průběh těchto reakcí vyžaduje důslednou kontrolu na všech úrovních, od prvního obranného kroku až po zhojení raných ploch. Selhání kontrolních mechanizmů může vést k rozvoji chronických zánětlivých onemocnění s autoimunitní složkou, jako je revmatoidní artritida nebo ateroskleróza. Už probíhající zánětlivá reakce je pod kontrolou protizánětlivých cytokinů. Neméně důležité je ale také udržení uvedených buněčných populací v klidovém stavu za nepřítomnosti aktivačních podnětů. Mezi nejdůležitější působky, které brání samovolné aktivaci endotelových buněk, monocytů a lymfocytů, patří přepisový faktor KLF2. Jeho působení na uvedené buňky se téměř plně překrývá s tzv. pleiotropním účinky inhibitorů enzymu HMG CoA-reduktázy neboli statinů. Přehledový článek nabízí pohled na základní mechanizmy přirozených ochranných účinků KLF2 zejména ve vztahu k ateroskleróze.

        Klíčová slova: transkripční faktor KLF2, smykové napětí, cévní endotel, monocyty, T-lymfocyty, statiny, ateroskleróza.