V roce 1999 vypracovala mezinárodní skupina expertů konsenzus o prevenci, diagnostice i terapii syndromu diabetické nohy. Syndrom diabetické nohy je podle SZO definován jako ulcerace a/nebo destrukce hlubokých tkání nohy spojená s různým stupněm neuropatie a angiopatie dolních končetin. Je jednou z nejzávažnějších komplikací diabetu: patří k nejčastější příčině amputací (asi v 50 % případů) a vede často k nutnosti hospitalizace i k invaliditě diabetiků. Komplexní prevence i terapie zajišťovaná specializovaným podiatrickým týmem může vést až k 50% redukci amputací a k poklesu nákladů na dlouhodobou terapii. Péče o pacienty se syndromem diabetické nohy má být zajištěna jak na úrovni praktických lékařů spolupracujících s podiatrickými sestrami, tak na úrovni podiatrických center se specializovaným diabetologem, podiatrickými sestrami, chirurgem nebo ortopedem, cévním chirurgem, intervenčním radiologem, protetikem a rehabilitačním pracovníkem. Úkolem tohoto týmu je určení rizikových pacientů a jejich dispenzarizace. Dále podiatrický tým zodpovídá za terapii diabetických ulcerací, která musí být komplexní a spočívá v úplném odlehčení ulcerace, dlouhodobé antibiotické léčbě, cévní intervenci a lokálním debridementu.

        Klíčová slova: diabetes, diabetická noha, neuropatie, angiopatie