Východisko. Primární prevence vyžaduje výrazně aktivní přístup nejen ze strany zdravotníků, ale zejména ze strany samotné cílové populace. Lidé musí sami projevit aktivní zájem o svoje zdraví, o preventivní vyšetření, o svůj životní styl. V této souvislosti se však objevují pochybnosti, že jakékoliv zdravotně prospěšné aktivity založené na dobrovolném zájmu vyhledávají zejména lidé, kteří to ve skutečnosti příliš nepotřebují, zatímco lidé v nejvyšším riziku zůstávají stranou. Cílem studie bylo posoudit, v čem a jak výrazně se vzájemně liší lidé mající a nemající zájem o preventivní vyšetření, a zda ti, kteří zájem deklarují, jsou skutečně tou vhodnou a původně zamýšlenou cílovou skupinou. Metody a výsledky. V rámci preventivního projektu bylo pomocí dotazníků vyšetřeno celkem 4353 rodičů dětí školního věku v Brně. Kromě zájmu o vyšetření byly zjišťovány a posuzovány následující parametry: věk, vzdělání, ekonomická situace rodiny, subjektivní hodnocení zdraví, výskyt konkrétních zdravotních potíží, rodinná anamnéza, přiměřenost tělesné hmotnosti (dle udané výšky a váhy), výživové zvyklosti, konzumace alkoholu, kouření, rekre- ačně-sportovní pohybová aktivita a vybrané subjektivní percepce. Rozdíly dle zájmu o vyšetření byly posuzovány jednak pomocí srovnávání sledovaných parametrů ve skupinách dle zájmu, jednak pomocí logistické regresní analýzy. Ukázalo se, že nejvýraznější determinantou zájmu o vyšetření je zájem partnera v rodině (shoda zájmu). Ve skupině deklarující zájem bylo dále více zastoupeno vyšší vzdělání, horší hodnocení subjektivního zdraví, vyšší výskyt konkrétně specifikovaných zdravotních potíží a byl častěji udáván výskyt vybraných onemocnění v rodině. Naopak méně zde bylo kuřáků. Výskyt nadváhy byl rozdílný dle pohlaví - zatímco u žen bylo více nadváhy ve skupině se zájmem, u mužů tomu bylo naopak. U žen byla ve skupině se zájmem nižší frekvence konzumace alkoholu. U mužů byla ve skupině se zájem vyšší frekvence pohybové aktivity. Při dělení dle zájmu se neprokázaly významné rozdíly ve výživových zvyklostech, rovněž nebyly prokázány rozdíly svědčící pro ekonomickou determinaci zájmu. Závěry. Přestože rozdíly ve skupinách dle zájmu jsou statisticky významné, nejsou nijak dramatické. Nepotvrdilo se, že by nabídku preventivního vyšetření vyhledávali pouze lidé bez rizikových faktorů, lidé sociodemograficky či jinak výrazně specifičtí či obecně ti, na něž by nabídka nebyla primárně cílena.

        Klíčová slova: primární prevence, preventivní vyšetření, determinanty zájmu.