Východisko. Při transplantaci periferních hematopoetických kmenových buněk je množství CD34+ buněk v transplantátu rozhodujícím parametrem pro hodnocení kvality štěpu a jeho úspěšné přihojení. Koncentrace CD34+ buněk se analyzuje standardně v transplantátu i v periferní krvi během mobilizace. Ostatní leukocytární subpopulace nebývají rutinně sledovány. Metody a výsledky. Autoři analyzují výsledky imunofenotypizace leukocytárních subpopulací a rovněž subpopulací CD34+ buněk u dárců periferních kmenových buněk pro příbuzenské alogenní transplantace, kteří byli stimulování růstovým faktorem G-CSF v dávce 16 µg/kg/den. Výtěžnost CD34+ buněk při separaci se nelišila významně mezi dny 4 a 5 stimulace, byla signifikantně vyšší v tyto dny než v den 6. Subpopulace fenotypu CD34+90+ a CD34+61+ dosáhly v transplantátu maxima den 4, naopak částečně diferencované subpopulace CD34+ buněk s koexpresí CD33, CD19 a CD7 dosáhly maxima až v den 6 stimulace. Během leukaferézy se v transplantátu koncentrovaly CD4+ T lymfocyty a poměr CD4/CD8 v transplantátu se zvýšil na 3,06. Jako nejvýhodnější k odběru periferních kmenových buněk při dávce 16 µg G-CSF/kg/den se ukázal den 4 a 5 mobilizace, kdy byla nejvyšší relativní i absolutní koncentrace CD34+ buněk v transplantátu. Závěry. Stimulace G-CSF a separace nevede k významné aktivaci T lymfocytů v transplantátu. Stimulace G-CSF a separace nevede k významné aktivaci T lymfocytů. Znalost kinetiky subpopulací CD34+ kompartmentu v čase se může stát spolu se selekcí a ex vivo manipulací kmenových buněk přínosem pro engraftment, překlenutí trombocytopenie a granulocytopenie či prevenci reakce GvHD u transplantovaných.

        Klíčová slova: hematopoetické kmenové buňky, imunofenotypizace, subpopulace CD34+, transplantace krvetvorby.