Souhrn:
Východisko. Děti po akutní lymfoblastické leukémii (ALL), přeléčené antracyklinovými antibiotiky jsou dispenzarizovány
pro nebezpečí vzniku pozdních kardiotoxických účinků aplikované léčby. Další ohrožení představují
důsledky možného protektivního režimu a inaktivního životního stylu. Cílem práce bylo zjištění úrovně zátěžových
kardiorespiračních ukazatelů včetně antropometrických charakteristik u souboru těchto dětí bez klinických, EKG
a echokardiografických projevů kardiotoxicity, cíleně motivovaných k přiměřené pohybové aktivitě a porovnání
s parametry kontrolního souboru.
Metody a výsledky. Vyšetřili jsme 29 dětí ve věku 12,3±2,7 let po ALL přeléčené antracyklinovými antibiotiky
v celkové kumulativní dávce 224±39,4 mg/m2, s průměrnou dobou od ukončení léčby 4,8±2,1 let. Děti i rodiče byli
systematicky motivováni k pravidelné pohybové aktivitě na submaximální úrovni. Ke každému dítěti intervenované
skupiny bylo přiřazeno zdravé dítě analogického věku a pohlaví v pohybové aktivitě nikdy neomezované, ale bez
speciální pohybové průpravy (kontrolní skupina). Po ověření základních antropometrických údajů byly oba soubory
shodně vyšetřeny metodou stupňované zátěže se stanovením maximálních i submaximálních kardiorespiračních
parametrů (spiroergometrie). Ve všech sledovaných ukazatelích byly mezi oběma soubory zjištěny jen statisticky
nevýznamné rozdíly. Přeléčené děti byly poněkud menší a těžší s vyššímprocentemtělesného tuku.Dosáhly poněkud
nižšího respiračního výměnného kvocientu (R), ale spotřeba kyslíku po submaximální i maximální zátěži byly
nevýznamně vyšší.
Závěry. Děti po přeléčené ALL bez projevů kardiotoxicity jsou zhruba po 5 letech od ukončení léčby po stránce
funkční zdatnosti kardiorespiračního systému dobře srovnatelné s dětmi zdravými, jsou-li dostatečně motivovány
k přiměřené pohybové aktivitě.
Klíčová slova:
děti, leukémie, antracykliny, pohybová aktivita, spiroergometrie.
|