Východisko. Plicní rakovina je v celosvětovém měřítku nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný nádor, se značnou variabilitou geografického rozložení. V České republice (ČR) od poloviny 80. let, kdy kulminovala úmrtnost na plicní rakovinu u mužů na úrovni patřící k nejvyšším v Evropě, došlo v nedávné době k výrazným změnám v časových trendech úmrtnosti na plicní rakovinu, rozdílným u obou pohlaví. Cílem práce je podat přehled o vývoji úmrtnosti na plicní rakovinu v ČR v posledních 45 letech, včetně predikce očekávaného vývoje v příštím desetiletí, a posoudit dostupné informace o kouření v české populaci. Metody a výsledky. Standardizovaná úmrtnost na plicní rakovinu v ČR se zvýšila z 22,3 na 100 000 mužů v roce 1950 na 79,8 v roce 1986 a poklesla na 69,7 v roce 1995 (při standardizaci na světovou populaci). V ženské populaci byly odpovídající údaje: 4,3 na 100 000 žen v roce 1950, 8,5 v roce 1986 a 11,6 v roce 1995. Podle predikce, zpracované pomocí log-lineárního Poissonova regresního modelu, lze očekávat do konce příštího desetiletí pravdě- podobný pokles na 68,0 na 100 000 mužů a vzestup na 16,1 na 100 000 žen. Věkově specifická úmrtnost na plicní rakovinu měla v posledních dvou desetiletích sestupnou tendenci u mladých dospělých mužů (a pro příští desetiletí lze podle prognózy očekávat sestupný trend i ve středních věkových skupinách). V ženské populaci byly trendy vzestupné ve všech hodnocených věkových skupinách. Spotřeba cigaret v ČR se od roku 1953 (1731 cigaret na 1 obyvatele staršího 15 let) zvýšila do roku 1978 (2552 cigaret), potom se do roku 1989 snížila na 2279 cigaret na 1 obyvatele staršího 15 let. Prevalence kouření se v období 1985 - 1992 v šesti okresech ČR spolupracujících na projektu MONICA (25) u mužů snížila, u žen se významně nezměnila. Závěry. Ve vývoji epidemie plicní rakoviny v ČR došlo k příznivému obratu u mužů, u nichž lze od druhé poloviny 80. let sledovat sestupný trend standardizované úmrtnosti na plicní rakovinu a podle prognózy do roku 2009 má pokračovat další snižování (průměrně o 0,7 % ročně). V ženské populaci naopak lze očekávat pokračování vzestupné tendence úmrtnosti na plicní rakovinu i v příštím desetiletí (průměrně o 3,1 % ročně). Za prioritu v prevenci plicní rakoviny je třeba považovat komplexní kontrolu kouření u žen, vedle toho si zasluhuje pozornosti objasnění potenciálního vlivu faktorů jiných než aktivní kouření na výskyt plicní rakoviny v ženské populaci.

        Klíčová slova: úmrtnost, plicní rakovina, kouření cigaret, rizikové faktory, predikce, epidemiologie.