Východisko. V retrospektivní studii autoři zhodnotili výsledky diagnostiky a indikace léčby nemocných s plicní karcinomem (BCA) na I. klinice TRN v letech 2004 a 2005. Metody a výsledky. V souboru 209 nemocných byl poměr mužů k ženám 2:1. Současných kuřáků bylo 63 %, exkuřáků 22 % a nekuřáků 15 %. BCA byl diagnostikován u kuřáků a kuřaček ve významně mladším věku než u exkuřáků/ exkuřaček a nekuřáků/nekuřaček. Muži vykouřili v průměru o 107 000 cigaret více než ženy. V rodinné anamnéze jsme prokázali zátěž jednoho nebo více maligních nádorů u 49 % souboru. V osobní anamnéze jsme zjistili CHOPN u 42 % nemocných. Nemocní s CHOPN měli častěji epidermoidní typ nádoru. U nemocných diagnostikovaných ve včasnějších stadiích BCA ( I–IIIA) byla CHOPN významně častější přidruženou nemocí ve srovnání s nemocnými s vyššími stadii. Třicet čtyři procent nemocných mělo v anamnéze abúzus alkoholu, medián věku alkoholiků s BCA byl 65 let, medián ostatních nemocných byl 70 let. Z ověřených nádorů byl nejčastějším epidermoidní typ (29 % nemocných), následován adenokarcinomem (27 % nemocných). Operováno bylo 39 nemocných (18,6 % celého souboru), ze 128 pacientů s NSCLC bylo operováno 33 osob (25 % souboru NSCLC). U ostatních potenciálně operabilních nemocných byly nejčastějšími důvody inoperability: těžká CHOPN III.–IV. stupně, věk nad 80 let, polymorbidita a celkově špatný stav. Závěry. Z výsledků studie lze soudit, že je BCA diagnostikován pozdě, počty operovaných se pohybují pod úrovní 20 % celého souboru.

        Klíčová slova: plicní karcinom, kouření, abúzus alkoholu, CHOPN, diagnostika, terapie.