Východisko. V jedné z našich předchozích studií jsme se zabývali spotřebou předepisovaných medikamentů seniorskou populací a dospěli jsme k průměrnému počtu 4,6 (maximum až 13) druhů užívaných léků denně. Masivní reklama na volně prodejné léky vyvolává otázku, kolik druhů léků musíme k tomuto průměrnému počtu přičíst ve snaze odhadnout pravděpodobnost interakcí a nežádoucích účinků léků. K získání informací jsme využili stáží studentů 6. ročníku všeobecného lékařství v rámci předpromoční praxe u praktických lékařů. Studenti provedli s náhodně vybranými seniory v péči praktického lékaře řízený rozhovor zjišťující počet, druh a cenu jimi kupovaných volně prodejných léků. Při zpracování dat jsme porovnali záznamy řízených rozhovorů z akademického roku 2001/2002 a 2004/2005. Metody a výsledky. Celkově se jednalo o soubor 252 žen a 148 mužů průměrného věku 78,7 roku, průměrný počet volně kupovaných medikamentů byl 2,26 na počátku 2,32 na konci šetření, pouze 34 % dotázaných nekupovalo tyto medikamenty vůbec nebo zcela výjimečně, 66 % dotázaných udává nákup měsíčně nebo dokonce týdně. Z jednotlivých druhů medikamentů nakupuje 44 % seniorů analgetika, 58 % vitaminy, 37 % potravní doplňky, 36 % nesteroidní antirevmatika, 46 % léky proti nachlazení a 30 % léky proti zácpě. Proti našemu očekávání jsme nalezli dokonce mírně pozitivní korelaci sumy vydané za doplatky na léky a za volně prodejné medikamenty. Nelze tedy očekávat, že polymorbidní nemocný s mnoha druhy předepsané medikace bude méně nakupovat volně prodejné léky, a to ani z finančních důvodů. Závěry. Volně prodejné medikamenty, z nichž mnohé jsou kompozitní, mohou tedy být jednak významným zdrojem interakcí a nežádoucích účinků, mohou ale také významným způsobem ovlivňovat complianci seniora. Zjištěné vysoké procento seniorů nakupujících volně prodejná léčiva vyzývá k cíleným dotazům v rámci farmakologické anamnézy u seniorů.

        Klíčová slova: volně prodejné medikamenty, seniorská populace, medikamenty rostlinného původu, polypragmazie, polymorbidita.