Náhlý vznik tachyarytmie na operačním sále či jednotce intenzivní péče může být pro ošetřujícího lékaře a někdy i pro jeho nemocného frustrující událostí nejen z důvodů dramatičnosti klinického stavu, ale i z možného psychologického nátlaku, který vyvíjejí další participující odborníci. Diagnostika a zejména léčba poruch srdečního rytmu proto musí být za těchto okolností mimořádné rychlá, jednoduchá, účinná a především bezpečná pro nemocného. V patogenezi poruch srdečního rytmu v perioperačním období se rozhodujícím způsobem uplatňuje aktivace sympatického vegetativního nervového systému. Aktivace sympatiku vyvolá sinusovou tachykardii a možnou transientní ischémii myokardu s dalšími nežádoucími důsledky. Ovlivnění vegetativního nervového systému má proto zásadní význam v prevenci a léčbě perioperačních poruch srdečního rytmu. Přehledný článek přináší základní poznatky z elektrofyziologie a molekulární patofyziologie poruch srdečního rytmu a na pozadí recentních klinických studií se pokouší navrhnout jednoduchý algoritmus léčby těchto složitých stavů. Jako léky vhodné pro léčbu tachyarytmií v perioperačním období doporučuje β-blokátory a antiarytmika III. skupiny elektrofyziologické klasifikace (amiodaron).

        Klíčová slova: amiodaron, β-blokátory, dofetilid, ibutilid klonidin, klasifikace antiarytmik, Sicilský gambit, patofyziologie, arytmogeneze, antiarytmika, proarytmie, perioperační arytmie.