Východisko. K účasti na Evropské dlouhodobé studii těhotenství a dětství (ELSPAC) byly pozvány ženy trvale bydlící v Brně, jejichž očekávaný termín porodu spadal do předem stanoveného období. V polovině gravidity vyplnilo pro výzkumný úče13327 žen dva dotazníky. Z nich extrahované údaje o občanském a partnerském stavu, zdraví, vzdělání, bydlení a dětství jsou vzaty jako proměnné, podle nichž jsou v této práci sledovány variace porodní hmotnosti a gestačního věku dětí. Všechny se narodily v ústavech, odkud pocházejí data o jejich porodní hmotnosti (PHM) a gestačním věku (GV). Metody a výsledky. Z charakteristik bydlení se jako rizikové pro antenatální vývoj jevilo společné bydlení u rodičů, vytápění bytu pevnými palivy a větší počet tam žijících kuřáků. Děti z bytů vytápěných plynem měly zkrácený GV. Náznaky vlivu jevily i další znaky bydlení, např. velikost bytu podle počtu pokojů. Silně diskriminujícím faktorem PHM byla úroveň vzdělání nejen samotné ženy, ale i jejího partnera a zčásti i její matky. Určitý vliv mělo i partnerovo postavení v povolání a jeho zdraví. Důležitým faktorem zdatnosti novorozenců byl občanský stav žen: děti s nejpříznivějšími ukazateli prenatálního vývoje se rodily do úplných rodin, nejvíce handicapovaní byli novorozenci žen svobodných a osamělých. Závěry. Málo vlivů na antenatální vývoj vykázala zdravotní anamnéza matek, způsoby výchovy v původních rodinách a stresogenní události, jež je postihly do věku 18 let.

        Klíčová slova: porodní hmotnost, délka gestace, rizikové faktory, sociální situace žen, zdraví těhotných, stres, prospektivní studie.