Determinanty zdraví a nemocí můžeme hledat ve čtyřech základních oblastech: humánní biologii, životním prostředí, zdravotnickém systému a chování lidí. Pro praxi je důležitá nejen jejich identifikace, ale zejména účinnost. Tyto úkoly plní moderní epidemiologická gnozeologie, která používá metody na úrovni jednak individuální, jednak populační. Analytické studie poslední doby prokazují, že intervence s použitím znalostí o rizikových faktorech včetně chování konané na klinické úrovni, přinesly dosud jen málo uspokojivé výsledky. Na druhou stranu všechny ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva reagují velmi citlivě na dva jevy sociální sféry: na rozdíly v ekonomických standardech populace tříděné podle sociálního statusu nebo velikosti příjmu a na rozdíly v psychosociálních znacích lidských skupin. Vztah mezi chudobou a nemocemi je dobře patrný, zatímco vztah mezi bohatstvím a zdravím je v moderních společnostech poněkud zastřen. Složité a poměrně rychlé sociopolitické a kulturně psychologické změny způsobily, že chudoba a bohatství nejsou tak silně vnímány absolutně (i když diference mezi oběma dramaticky narůstají) jako relativně. Lidé si začínají více cenit kvality života, která je tvořena spíše psychosocio- kulturním „kapitálem" než čistě materiálními hodnotami.

        Klíčová slova: biologický redukcionizmus, neopozitivizmus, korelace, asociace, individuální a populační, epide- miologická transformace, sociální status.