DEFICIT KYSELÉ (LYSOZOMÁLNÍ) LIPÁZY
PŘEHLED ČESKÝCH PACIENTŮ
Elleder M., Poupětová H., Ledvinová J.,
1
Hyánek J.,
2
Zeman J.,
3
Sýkora J.,
3
Stožický F.,
4
Chlumská A.,
5
Lohse P.
Ústav dědičných poruch metabolismu 1. LF UK, Praha, 1 Oddělení klinické hematologie, biochemie a imunolo-
gie, nemocnice Na Homolce, Praha, 2 Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN, Praha 3 Dětská klinika LF UK a FN, Plzeň, 4 Šiklův patologicko anatomický ústav LF UK a FN, Plzeň 5 Department of Clinical Chemistry, Grosshadern Klinik, University of Munich |
|
Souhrn:
Deficit lysozomální lipázy je dědičná autosomálně recesivní enzymopatie vedoucí k lysozomálnímu střádání
triacylglycerolů (TAG) a esterů cholesterolu (CE). Postiženy jsou zejména buňky s trvalou vysokou receptorově
zprostředkovanou endocytózou LDL (játra, nadledviny). Existují dva základní fenotypy. Fatální infantilní fenotyp
(Wolmanova nemoc) s generalizovaným střádáním obou typů apolárních lipidů. Tato forma byla diagnostikována
u nás pouze jedenkrát. Protikladem je protrahovaná, oligosymptomatická forma, promítající se svým průběhem do
všech věkových kategorií. Vyznačuje se střádáním CE, což dalo této jednotce jméno (nemoc ze střádání CE,
cholesteryl ester storage disease - CESD). Jejím hlavním znakem je postižení jater (hepatomegalie, hepatopatie),
které může v některých případech vést k orgánovému selhání přímo nebo po cirhotické přestavbě. Dále je to trvalá
hypercholesterolémie (vysoký LDL cholesterol), daná zvýšenou syntézou VLDL hepatocyty, nízký HDL cholesterol
a variabilně zvýšené TAG. Tato konstelace krevních lipidů představuje rizikový faktor pro rozvoj aterosklerózy.
Během 25 let bylo v ČR diagnostikováno 13 případů CESD v 11 rodinách. Z toho 10 případů se vyznačovalo klinicky
manifestní hepatopatií s hepatomegalií, objevenou náhodně při lékařských prohlídkách (mezi 2-14 lety věku). U tří
dospělých pacientů s trvalou hypercholesterolémií byl průběh střádacího procesu subklinický a diagnóza byla
stanovena zcela náhodně vyšetřováním nespecifických sekundárních a terciárních projevů nemoci. Diagnóza byla
stanovena u všech případů CESD na úrovni tkáňové (jaterní biopsií), biochemické (deficit kyselé lipázy) a moleku-
lárně genetické (mutace v lokusu enzymu). Ve všech případech byla prokázána mutace G 934 A vedoucí k narušení
sestřihu a ztrátě osmého exonu. Tato mutace byla přítomna u pěti pacientů v homozygotním stavu. Šest mutací bylo
přítomno v heterozygotním stavu. V jednom případě byla z technických důvodů analyzována pouze jedna alela.
Třikrát šlo o bodové “missense” mutace: T 323 A (Trp 74 Arg), T4 75 A (Asp 124 Glu), A 210 T (Asp 36 Gly), jedenkrát
o bodovou “nonsense” mutaci: C 233 T (Arg 44 -stop) a dvakrát o deleční mutace D C 673-5 a D G 1068-8 , vedoucí k narušení
čtecího rámce a k předčasnému stop kodonu.
Klíčová slova:
kyselá lysozomální lipáza, střádání esterů cholesterolu, CESD, Wolmanova nemoc, subklinický
průběh.
|
Objednat toto číslo jako -
FYZICKÁ OSOBA nebo
PODNIKATELSKÝ SUBJEKT
|