V současné době existují v řadě zemí (USA, Austrálie, Kanada, Latinská Amerika, Španělsko, Francie, SRN) národní i mezinárodní systémy (např. Networked Digital Library of Theses and Dissertations – NDLTD), jež veřejně (NDLTD) nebo komerčně (University Microfilm International – UMI) zpřístupňují až 50 % obhájených magisterských dizertací a doktorských tezí v jejich plném znění. Tyto systémy jsou v souladu s platnými právními předpisy daných zemí a autor je výsadním vlastníkem práv ke svému dílu, tj. k dizertaci. Současně je na autory apelováno, že dizertace jsou také vysokoškolské administrativní dokumenty, které prezentují výsledky výzkumu dané vědecké komunity, a jež by měly být šířeny zdarma a jejich zveřejňování je také otázkou cti a prestiže autorů i univerzit. Vsoučasnémčeskémautorskémzákonu (č. 121/2000 Sb.) je dizertace chápána jako blíže nedefinovaný pojem„školní dílo“ a z praktického hlediska není vyřešena doba nutná pro její archivaci. Pro současný celosvětový přechod na elektronické zpřístupňování dizertacímá u nás připraveny potřebné technické i knihovnické standardy, o čemž svědčí první velmi dobré domácí zkušenosti. Proto je třeba v tomto smyslu doplnit autorský i vysokoškolský zákon. Tím spíše, že se vstupem ČR do EU je třeba se na tuto situaci včas připravit.

        Klíčová slova: elektronické dizertace a tese, evidence a elektronické zpřístupňování, technické, administrativní a právní otázky.