SYMPTOMATOLOGIE A SPECIFICKÉ RYSY CHRONICKÉ
GASTRITIDY ZPŮSOBENÉ INFEKCÍ HELICOBACTER
PYLORI V DĚTSKÉM VĚKU V ČESKÉ POPULACI
–EPIDEMIOLOGICKO-KLINICKÁ, ENDOSKOPICKÁ
A HISTOMORFOLOGICKÁ STUDIE
Sýkora J., Varvařovská J., 1Kuntschnerová J., Stožický F. , 2Vincent P., 3Martin-de Lasalle E., 4Gottrand F.
Dětská klinika FN a LF UK, Plzeň 1Šiklův patologicko-anatomický ústav FN a LF UK, Plzeň 2Laboratoire de Bactériologie, Faculté de Médicine, Lille, Francie 3Service d’Anatomie et cytologie Pathologique, Faculté de Médicine, Lille, Francie 4Unité de Gastro-entérologie, Hépatologie et Nutrition, Clinique de Pédiatrie, Hopital Jeanne de Fkandre, 59037 Lille, Francie |
|
Souhrn:
Východisko. H. pylori je hlavní příčinou primární chronické gastritidy a gastroduodenálních vředů u dětí a dospělých.
Nedostatek informací je o vztahu mezi infekcí H. pylori, klinicko-patologickými projevy a dlouhodobými
důsledky infekce v dětském věku. Cílem naší studie bylo porovnat epidemiologicko-klinické projevy infekce
H. pylori s chronickou gastritidou neznámé příčiny nevyvolané infekcí H. pylori v české dětské populaci.
Metody a výsledky. Soubor tvořilo 92 dětí (55 chlapců, 37 dívek) (průměrný věk 13,8±3,5 roku), 51 dětí
s chronickou gastritidou H. pylori pozitivní a 41 dětí s chronickou gastritidou bez infekce H. pylori. Epidemiologické,
demografické, klinické, endoskopické a histologické údaje hodnoceny podle (Epi info software). Nebyl statisticky
významný rozdíl ve věku a pohlaví, významný rozdíl byl zjištěn v nižší úrovni vzdělání obou rodičů u H. pylori
pozitivních dětí (p<0,05) a menším počtu místností bytu (p<0,01). Nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly
v klinických příznacích a specifických projevech. Děti s H. pylori infekcíměly však významně vyšší skóre v omezení
denní aktivity než děti bez H. pylori infekce (p<0,01). Mezi oběma skupinami byl významný rozdíl ve výskytu
extradigestivních projevů (chronická urtica, refrakterní sideropenická anémie) (p<0,05). Z 51 dětí bylo H. pylori
pozitivních, 21 (41,6 %) bylo cagA pozitivních a 15 (30,3 %) vacA pozitivních. Nodularita antrální sliznice byla
častější u dětí infikovaných H. pylori než u H. pylori negativních (p<0,000001). Nebyl rozdíl v erytému sliznice,
krvácení a vředových lézí. Kolonizace žaludeční sliznice H. pylori byla stejná v korporální i antrální sliznici u H.
pylori infikovaných dětí. Chronická gastritida byla závažnější u dětí H. pylori pozitivních než H. pylori negativních.
Statisticky významný rozdíl byl v neutrofilní infiltraci, slizničním edému, infiltraci mononukleárními buňkami,
výskytu lymfoidních foliklů, místu a rozsahu zánětu v žaludeční sliznici. Nebyl rozdíl ve výskytu foveolární
hyperplazie, slizniční atrofie, intestinální metaplazie a erozí.
Závěry. Chronická gastritida při infekci H. pylori může být považována za specifickou samostatnou formu
v dětském věku spojenou s klinickými projevy u části dětské populace v České republice. Epidemiologická opatření
by mohla mít vliv na rozvoj onemocnění způsobených H. pylori v dětském věku.
Klíčová slova:
chronická gastritida, H. pylori infekce, epidemiologie, symptomy, endoskopie, histologie, sideropenická
anémie, chronická urtica, dětský věk.
|