Inkontinence po radikální retropubické prostatektomii je závažným medicínským i psychologicko-hygienickým problémem a významně ovlivňuje kvalitu života pacientů s lokalizovaným karcinomem prostaty. Incidence se většinou uvádí vyšší než 2 %. Etiopatogeneze není přesně objasněna. Charakter inkontinence objasní komplexní urodynamické vyšetření. Rozlišuje se dysfunkce detruzoru, převážně hyperaktivita a insuficience uretrálního sfin- kteru. Různé modifikace operační techniky radikální retropubické prostatektomie jsou výrazem snahy o profylaxi této devastující komplikace radikálního onkologického výkonu při karcinomu prostaty. Léčba inkontinence po prostatektomii je v případě hyperaktivity detruzoru farmakologická (anticholinergika, spazmolytika), nebo při uretrální insuficienci chirurgická (transuretrální injekce kolagenu, autologního tuku nebo implantace umělého svěrače uretry).

        Klíčová slova: karcinom prostaty, radikální retropubická prostatektomie, inkontinence moče, dysfunkce detruzo- ru, insuficience uretrálního sfinkteru, urodynamické vyšetření, anticholinergika, kolagen.