V okolí korunek dochází po určité době od jejich aplikace u některých pacientů ke tvorbě modrošedě zbarvených oblastí (pigmentací) v okolí tkání. V práci je odvozen mechanismus vzniku pigmentací vycházející z korozních procesů materiálů použitých při sanaci zubu. Pro určení podmínek, kterými jsou vystaveny kovové materiály in vivo, byly měřeny oxidačně-redukční potenciály a pH slin i sulkulární tekutiny; pH slin se pohybovalo v rozmezí 4,8-7,8, sulkulární tekutiny 6,3-7,8. Oxidačně-redukční potenciály nabývaly v případě slin hodnot 0,109-0,432 V/SHE, u sulkulární tekutiny 0,149-0,344 V/SHE. Rozbor extrahovaných proteticky ošetřených zubů prokázal existenci štěrbin mezi korunkou a zubní tkání, kterými se dostává ústní elektrolyt ke kořenovému čepu. Laboratorní studií byla prokázána možnost uvolňování stříbra z amalgámů a slitiny Koldan, materiálů v praxi používaných pro konstrukci kořenových čepů, do modelových slitin ve formě rozpustných korozních produktů. Rychlost tohoto děje se pohybovala v rozmezí 0,35-1,11 |ig/cm2 za den. V prostoru mezi korunkou a zubem se mohou uplatnit i další korozní mechanismy vedoucí k nárůstu korozní agresivity prostředí. Simulace tohoto vlivu prokázala, že zvýšení koncentrace chloridových a thiokyanatových iontů zvyšuje korozní rychlost nízkomědhatého amalgámů a litiny Koldan, u výšemědhatého amalgámů byla změna korozního chování nevýrazná. Studie prokázala, že k uvolňování rozpustných korozních produktů stříbra v ústním prostředí může docházet. Jejich transport do přilehlé měkké tkáně a depozice ve formě rozpustných sloučenin má za následek vznik pigmentací.

        Klíčová slova: slitina stříbra - dentální amalgámy - uvolňování stříbra - pigmentace - koroze