Východisko. Disperze trvání QT intervalu (QTd) ne elektrokardiogramu je klasicky vysvětlována jako obraz nehomogenity trvání repolarizace komorového myokardu. V poslední době je ovšem diskutována jiná interpretace, kde QTd je dáno rozdílnou projekcí sumárního repolarizačního vektoru do toho kterého svodu. Další nejasnosti v interpretaci QTd jsou důsledkem obtíží při jejím stanovování, a to vlivem faktorů elektrokardiografických (amplituda vlny T, přítomnost vlny U) i extrakardiálních (šum, amplitudové i časové parametry záznamu). V této práci jsme se věnovali výpovědní hodnotě QTd a dalších elektrokardiografických parametrů stanovených povrchovým mapováním u dvou skupin vyšetřovaných se změnami elektrického pole srdečního. Metody a výsledky. Vyšetřované skupiny: 1. kontroly, 2. zdravé těhotné a 3. pacienti s udržovacími dávkami dosulepinu. QT intervaly byly stanoveny z 80 svodového systému povrchového mapování, z obrazovky, opakovanými a nezávislými měřeními. Průměrná QTd u skupiny těhotných i skupiny léčené dosulepinem byla oproti kontrolám signifikantně vyšší (oboje p<0,001). QTd významně korelovala s plasmatickými hladinami dosulepinu (p<0,001). Podobně průměrná amplituda vektorkardiografické T smyčky byla v obou případech nižší a její šíře vyšší (oboje p<0,001). Závěry. Při vhodně volených parametrech EKG záznamu (amplituda, časové měřítko, více než 12 standardních svodů) je QTd signifikantně a reprodukovatelně zvýšena u řady především patologických stavů. Klinický význam hraničních hodnot, kolidujících evidentně s potenciálně výraznou chybou měření, je nutno posuzovat nanejvýše opatrně.

        Klíčová slova: QT disperze, vektorkardiografie, dosulepin, povrchové mapy elektrického pole srdce.