Není obvyklé, když se autor vyjadřuje k obsahu vlastní knihy. Protože se ale jedná o monografii „Vitiligo: Problems and Solutions“, jejímiž spoluautory jsou mezinárodní experti v problematice vitiliga, cítím povinnost obhájit jejich práci. Kniha byla vydána jako v řadě „Basic and Clinical Dermatology“, editované prof. A. Shallitou a prof. D. Norissem, bývalým šéfredaktorem Journal of Investigative Dermatology. Autorem recenze, publikované v minulém čísle, je člen redakční rady ČLČ a můj bývalý přednosta prof. P. Barták. Panu profesorovi vděčím za mnohé, díky jemu jsem například dostala možnost strávit téměř rok na vídeňské klinice u jeho přítele prof. K. Wolffa, což mi zcela změnilo pohled na dermatovenerologii a předurčilo můj profesní růst. Když mne pan profesor požádal, zda bych mu knihu nebo její kopii mohla půjčit, potěšilo mě to, neboť logicky těší zájem o práci, která trvala téměř tři roky. Navíc, pokud někdo z českých dermatologů publikuje monografii v prestižním nakladatelství v zahraničí (Marcel Dekker, New York, 2004), neděje se to každý den, týden, ba ani rok či desetiletí. S radostí jsem panu profesorovi poslala poštou nikoli knihu, ale xerokopii knihy před 2. korekturou s tím, že si ji může nechat (nedostala jsem totiž dosud ani autorský výtisk). O to větší bylo mé překvapení, když si mi opět poštou xerokopie knihy vrátila do 5 dnů s poděkováním „ … díky za půjčení xeroxu a gratuluji k dobré práci“. Myslela jsem si tudíž, že pan profesor zběžně prohlédl obsahy kapitol a napíše recenzi věnovanou zhruba obsahu knihy, jež má 502 stran (přečíst během 2 dnů takový rozsah je možné těžko, i pokud by se jednalo o českou beletrii). Během následujících dnů se mi dostala do rukou recenze naší knihy publikovaná v New England Jornal of Medicine, napsaná předním odborníkem na vitiligo profesorem E. A. Lernerem z Massachusettské nemocnice v Bostonu (Lerner, E. A.: N. Engl. J. Med., ROK, 325, 9, s. 949), ze které cituji: „Sílou knihy jsou názvy kapitol, jež představují excelentní nástin přístupu k léčbě vitiliga. Krátkost kapitol pomáhá udržet čtenářovu pozornost, ale také soustředí autory na jejich témata ... Kapitola 19, ... je výborným pohledem na psychologické aspekty choroby ...Tato kniha slouží jako potřebný zdroj informací pro čtenáře, kteří se zajímají o vitiligo a pro ty, kteří se možná začnou zajímat o tuto důležitou jednotku.“ Tato recenze, publikovaná i s barevnou fotografií choroby, byla pro mne tou nejlepší odměnou po čase stráveném nad přípravou knihy, komplikovaným například neplánovaným stěhováním kliniky. Recenze profesora Bartáka je kontrastem k recenzi prof. Lernera. Místo toho, aby možná právě on zmínil, kolik asi dermatologických titulů bylo vydáno českými kolegy v zahraničí, jaké je renomé české dermatologie ve světě a kolik podobných titulů bylo kdy napsáno u nás či v zahraničí, či doplnil své zkušenosti s léčbou vitiliga, rozhodl se kritizovat neexistující tiskové chyby (protože byly opraveny v korektuře), neexistující tabulku (která byla ve finální verzi vynechána) nebo některé výrazy (jejichž kritika je spíše prezentací vlastního názoru, nepodloženého literární citací). Každý však má právo na názor, pan profesor, vy, čtenáři i autor či spoluautor. Vím, že nesouhlas se šéfem se trestá. A když pro pana profesora existují průměrní dermatologové (… „pro průměrného dermatologa objevné spojení hypacuse a vitiliga ...“), musí existovat i průměrní šéfové. Převzala jsem kliniku již před deseti lety a nechci být průměrným šéfem, chci a raduji se z každého, i malého úspěchu svých kolegů, spolupracovníků. Zaslouží si to! P. S.: Pro ty, kteří se zajímají o vitiligo, je kniha u mne kdykoli k dispozici, zmíněná recenze je na www.nejm.org (March, 2005).

        Klíčová slova: