Východisko. Jednou z perspektivních možností terapie folikulárních lymfomů (FL) je režim FND (fludarabin, mitoxantron, dexamethazon). Po fludarabinu jsou však popisovány závažné projevy myelotoxicity a také významná imunosuprese s výskytem oportunních infekcí. Metody a výsledky. Pacienti s pokročilým FL grade I-II byli léčeni režimem FND (6-8 cyklů). Imunotoxicita byla monitorována měřením hladin imunoglobulinů v séru (IgA, IgG, IgM) a subpopulací lymfocytů (CD3+, CD4+, CD8+, CD20+, CD56+) v periferní krvi. Myelotoxicita byla hodnocena kultivacemi progenitorových buněk (CFC a LTC-IC). Hodnoceno bylo 34 pacientů (medián věku 55,5 let), celková odpověď činila 72 % (CR 61 %, PR 11 %, progrese 28 %). Z 11 pacientů, kteří dosáhli remise po 6-8 FND, je 73 % nadále v trvající CR (27 % zrelabovalo) s mediánem sledování 15 měsíců. Dominující toxicitou FND je myelotoxicita. Leukopenie st. III-IV provázela 30 % cyklů. Redukce dávek FND pro toxicitu bylo nutno provést v 10 % cyklů, předčasně bylo nutno léčbu FND ukončit u 29 % pacientů. Imunotoxicita se významně projevila pouze v poklesu celkových lymfocytů a imunoglobulinů IgG (p<0,05). V jednotlivých subpopulacích lymfocytů nebyl pokles statisticky významný. Dlouhodobá myelotoxicita se projevila významně v poklesu LTC-IC (p<0,05), klinický korelát byl zřetelný v obtížné mobilizaci PBSC. Závěry. Režim FND je účinný v léčbě folikulárních lymfomů. Limitující faktor je však myelotoxicita. U podstatné části pacientů nelze FND v plánované účinné dávce podat a pro dlouhodobou myelotoxicitu je u pacientů po více než 6 cyklech FND velmi obtížná mobilizace periferních kmenových buněk. Imunotoxicita byla statisticky významná, ale bez klinického dopadu.

        Klíčová slova: folikulární lymfom, fludarabin, myelotoxicita, imunotoxicita