Obor klinické biochemie a laboratorní diagnostiky se v posledních letech velmi dynamicky rozvíjí především s rozvojem moderní analytické techniky, informačních technologií a novými poznatky v oblasti molekulární biologie. Podle statistických údajů ze Spojených států amerických 70–80 % lékařských rozhodnutí v nemocniční péči závisí na laboratorních testech při relativně nízkých nákladech, které činí 3–5 % nákladů na zdravotní péči. Ve světě existují tři základní modely přístupů k automatizaci a konsolidaci laboratoří. Tyto směry jsou reprezentovány Japonskem, USA a zeměmi EU. V Japonsku je vysoký stupeň úplné automatizace laboratorních činností od preanalytické fáze přes analytickou až po postanalytickou fázi s částečnou konsolidací oborů. Ve Spojených státech amerických je preferován vysoký stupeň konsolidací laboratoří s tzv. modulární automatizací. Země Evropské unie preferují vysoký stupeň modulární automatizace včetně preanalytického zpracování vzorku. Světové trendy v laboratorní diagnostice se projevují i v České republice a řada pracovišť je vybavena modulárními systémy, které zvyšují výkonnost laboratoří, a postupně je smazáván rozdíl mezi běžným a statimovým vyšetřením a rozvíjí se diagnostika pomocí molekulárně biologických technik. Rozvoj špičkových laboratorně diagnostických technologií a jejich ekonomická dostupnost jsou nutným předpokladem pro urychlení diagnostického a následně léčebného procesu, který tak může být kvalitnější, cílený, a tím také efektivnější.

        Klíčová slova: klinická biochemie, laboratorní diagnostika, automatizace, akreditace, konsolidace.