Titan a jeho slitiny nacházejí uplatnění ve stomatologii pro své výborné mechanické a fyzikální vlastnosti, vysokou korozní odolnost a jako takový se jeví být jedním z nejvhodnějších materiálů pro zubní lékařství vůbec. Avšak na rozdíl od ušlechtilých kovů je jeho korozivzdornost zajišťována pasivací, tj. vytvářením velmi tenké oxidické vrstvy na povrchu oddělující titan od okolního prostředí. Z této skutečnosti zároveň plyne obecné riziko korozního napadení v místech porušení pasivní vrstvy, a tak se za nepříznivých podmínek nedají vyloučit nerovnoměrné (místní) formy koroze. Další známou a významnou vlastností je nestabilita pasivní vrstvy v přítomnosti fluoridů. Soubor prací věnovaných nerovnoměrným formám koroze shrnuje tento článek.

        Klíčová slova: titan – pasivita – koroze – lokální formy koroze – uvolňování iontů – samovolný korozní potenciál – redox potenciál – potenciodynamické měření – polarizační odpor – fluoridy